Kineziotaping

Kineziotaping též kineziologické tejpování pochází od slova kineze – pohybovat. Kineziotaping vyvinul v 70. letech minulého století japonský lékař a chiropraktik Kenzo Kase. Nalepením pružných pásek na kůži dochází k normalizaci svalového napětí a zároveň ke zlepšení funkce krevního a lymfatického oběhu. Důslednou aplikací tejpů vytvořil techniku použitelnou nejen pro sportovce, ale také pro doléčení úrazů, regeneraci a rehabilitaci. Nalepováním elastických pásek s pružností odpovídající lidské kůži se pokožka zvlní a tím je umožněn zvýšený trvalý průtok krve i lymfy. Prodlužuje se uvolnění svalů, účinek lymfodrenáží i masáží a aktivují se ozdravné procesy. Na rozdíl od konvenčních sportovních tejpů, které slouží k omezení nebo úplnému znemožnění pohybového stereotypu, neomezuje kineziotaping hybnost.

Uplatnění kineziotapingu:

  • při bolestech páteře, kloubů, šlach a svalů
  • při sportu
  • prodlužuje účinky masáží
  • vyrovnává nesprávné držení těla
  • stabilizuje uvolněné blokády
  • aktivuje ozdravné procesy
  • zlepšuje průtok krve a lymfy
  • po úrazech, při rekonvalescenci a rehabilitace

Kdy není použití kineziotapingu vhodné:

  • alergická reakce na tejp
  • nezhojené jizvy, varixy, poranění kůže
  • vystouplá mateřská znaménka
  • bradavice či jiné útvary na pokožce, které by mohl tejp poranit
  • kožní problémy jako lupénka, exémy, plísně atd.